wz

novinky  |  články  |  hardware  |  emulátor  |  ostatní  |  download  |  odkazy  |  kniha návštěv

 

VLASTIMIL VESELÝ - ROZHOVOR

Díky tomu, že si cca od roku 1980 píšu záznamy o svých činnostech, mohu se docela přesně vyjádřit ke tvým otázkám.

1. Otázka kterou si nemohu odpustit - jak jsi se vlastně k počítačům dostal, jaká byla tvoje cesta k MZ-800 a jak jsi pokračoval po jeho opuštění ?

První počítač jsem potkal asi v roce 1980 na výstavě ZENIT Ostrava. Byl to kouzelný stroj s názvem IT10, na kterém jsem si zahrál i svou první počítačovou hru - červený čtvereček vpravo se klávesami vyhýbal zleva letícím červeným čtverečkům (pozn.: tento stroj měl displej z červených LED maticovek, asi 12 krát 8 znaků, tudíž v době, kdy obyčejná svítívá dioda LQ100 stála kolem 60Kčs, musel stát pěkný balík) A zde se v podstatě zrodil i můj zájem o tuto techniku. Během hry se objevil "vyhazovač", který nesnesl pohled na výrostka u takového zázraku techniky, a téměř mě odnesl až k východu. A protože právě v té době vycházel v Amatérském rádiu kurs programování v BASICu. Začal jsem si ze vzteku psát na papír jednoduché programy. O dva roku později 18.6.1982 jsem se setkal s jeho následníkem IT20. Ten už měl obrazovku a super záznamové médium - formátovanou kazetu. Zde jsem si zahrál další z her (HAMURABI) a v BASICU vyzkoušel své první programy, (Náhodná slova) A zde se mi poprvé stal počítač na dlouhá léta atraktivnější než opačné pohlaví. :-(((

Od té doby jsem se stal potulným programátorem. Objížděl jsem nejrůznější výstavy a kde to bylo možné, uzurpoval jsem si vystavované počítače, většinou na celou otvírací dobu. Tak jsem se seznámil s nejrůznější syntaxí jazyka BASIC, s mnohými nestandardními povely a podobně. Za zúčastněné stroje mohu jmenovat třeba: HP85, PP02, SP830, SMEP, MONIMA, SM50/50... Přelom nastal 20.9.1983, kdy jsem v Brně objevil PMD85, verzi 0. Hned mě uchvátil svými grafickými možnostmi. Ostatně pamatuji, že obsluha na něj měla zajímavou taktiku. Když zkolaboval, odpojili ho a chvíli s ním mávali ve vzduchu aby zchládl. Pak opět asi půl hodinky běžel.Hry se v té době začaly zlepšovat. Už bylo možné hrát Přistání na měsíci! v "reálném" čase.

27.11.1983 jsem na výstavě E+E v Praze potkal další "skvost" IQ150! (Jeho potomci později zamořili české školy.) Kromě toho se zde objevily i zahraniční počítače jako ZX81 a "gumák" ZX Spectrum.
9.3.1984 jsem v Bratislavě potkal PMD85-1, tentokrát už v osahatelné podobě. Na kulatém stole jich bylo celých 5.

Mé další progamátorské úsilí bylo omezeno vojenskou službou (1984 -1986) Během vojny se objevilo PMD 85-2 s poněkud kvalitnější klávesnicí.
V roce 1985 se v Ostravském Tuzexu objevilo PMD85-1 za 2500TK,-
Po návratu z vojny jsem se stal členem počítačového klubu 415. ZO SVAZARMu. Zprvu jsme vlastnili pouze jediné PMD85-1, na které byl téměř pořadník. Posléze jich bylo v klubu asi 8! Tady poprvé jsem se seznámil se skutečnými hrami, jako Libovického konverze MANIC MINER, či WILLY WALKER Karla Šuhajdy. (A také třeba PAMPUCH) Pak se objevil Assembler MRS pro PMD a já pronikl do tajů strojového kódu a symbolického adresování. Má první hra (Hooper) ale skončila fiaskem. Stále jsem ovšem na vlastní počítač neměl a tak jsem uvítal možnost zapůjčení jednoho PMčka za cenu spravování "banky programů".

21.6.1986 jsem v Praze na výstavě ZENIT86 navázal družbu s 4004/482. ZO Svarzarmu - proslulou svými kvalitními programy. (Objevil se zde rovněž zajímavý, avšak mrtvě narozený počítač ONDRA) (pozn: V tomto roce se poprvé jela VC Maďarska ve F1)
19.9.1986 Se v Brně na MSVB objevil klon PMD85 - Didaktik ALFA. Zde jsem začalk vyvíjet svou první funkční hru na PMD - LABYRINT. (Trochu jsem se inspiroval hrou Guttang Cottong ze SORDU M5). Bylo to tak, že ráno jsem odjel do Brna. Zde jsem něco udělal, uložil na kazetu, odpoledne odjel zpět a pokračoval v kroužku, kde byl pouze odpolední provoz.
6.11.1986 jsem začal pracovat s PMI-81, a konečně jsem pochopil, jak počítač pracuje. A nakonec se dne 21.12.1986 objevil v jedné z ostravských prodejen za výlohou SHARP MZ-821! Ač bez přídavné VRAM, běželo na něm demo, které překonávalo vše, co jsem do té doby viděl. (Každý SHAPRista by ho měl povinně vidět. :-) Musím zde pochválit našeho tehdejšího vedoucího SVARARMU F.P. který neváhal a jeden SHARP do kroužku zakoupil. Takže jsem si už 29.12.1986 odnášel tento technický div domů, (pochopitelně zapůjčený) a strávil s ním hezkého silvestra. Připomínám, že na dodané kazetě byl na jedné straně BASIC a DEMO a na druhé FLAPPY a ZEXAS. (tuším) V BASICU jsem hned napsal dva programy: MINY a WURMI. SHARP se pak přestěhoval do kabinetu vedoucího a já se pokorně vrátil k PMD.

30.1.1987 jsem byl vyprovokován abych převedl FLAPPY na PMD85. I kryž první pokus skončil nezdarem, druhý jsem dotáhl a 30.6.1987 byly první funkční FLAPPY na PMD hotovy. Nastalo tak nejúspěšnější pobdobí pro PMD85. Hry od VBG software spolu s 4004/482 kralovaly monitorům. (FLAPPY, PENETRATOR, BOULDER, BLUDISTE, MANIC2, 3DMIKROTRON1-3, a spousta dalších na jejichž názvy si už napamatuji.) Na SHARP se pomalu objevovaly originální hry jako Wooky Advoka apod. Revoluce začala s prvními konverzemi ze ZX Spectra. Jako první můžu jmenovat nezapomenutelnou HIGHWAY ENCOUNTER. PAk se s konverzemi, i když často nekvalitními roztrhl pytel. V klubu byla zřízena sekce SHARP a dokoupeno ještě několik strojů. Protože jsem se plně věnoval PMDčkům, nevěnoval jsem SHARPům příliš pozornost. K PMD 85 si 8.3.1988 pořizuju kazetopáskovou jednotku TESLA SP210. (Mám ji dodnes a posloužila všem mým pozdějším počítačům)
28.5. - 14.6.1988 Proběhla v Praze výstava ZENIT88, ne kterou jsem byl delegován za naši ZO. Vystavoval jsem zde jednak svůj kerslící program VEGRAP, jednak pracoval na posledni hře pro PMD - SABOTER (Upřímně řečeno - moc se nepovedla.) Nicméně jsem zde potkal téměř všechny, kteří v Čechách PMD něco znamenali. Po K. Šuhajdovi třeba P. Tůmu.

Konec roku 1988 byl poznamenán hrou TETRIS, kterou jsem v spáchal v mezidobí. Rovněž jsem se seznámil s tvorbou vrcholné hry pro PMD (a později i SHARPa) - Hlípou. Dokonce znám tajemství jejího jména - ale nepovím. :-) Po saboterovi jsem už jen stvořil nový kreslící program VEGRAP-Q.
12.5.1989 Jsem si pořídil svůj první DIDAKTIK GAMA. V prvotním nadšení jsem si sháněl klasické hry na ZX- MANIC MINER, PSSST, JET PAC, a podobně. Pak nadšení vyprchalo, já DIDAKTIK prodal a pokorně se vrátil k PMD. Pořídil jsem si luxusní tiskárnu BT100 a zprovoznil ji pro PMD85.
27.8.1989 jsem si nahrál finální verzi HLÍPY!
Rok 1989 byl památný první celostátní soutěžní počítačovou hrou MĚSTO ROBOTŮ. (a 17. listopadem :o) Pamětníci jistě vzpomenou na "skandálů s prozrazeným heslem.
V roce 1990 SVAZARM skončil, PMD85 jsem vrátil a ocitl se bez počítače.
12.10.1990 - opět kupuju DIDAKTIK GAMA. Nyní už jsem odhodlanější a začínám programovat. Můj první program by simulátor výherního hracího automatu, který jsem stvořil, když jsem zjistil, že mě má vášeň pro tyto zlodějské stroje finančně vyčerpává. Asi po čtvrt roce intenzivního hraní na simulátoru jsem se vyléčil a nyní si můžu zahrát jen pro radost. Škoda, že se tento program nezachoval. Bylo to ještě napůl BASIC a napůl stroják. Nadával jsem na nesmyslné převody HEX čísel do desítkové soustavy. nakonec jsem to musel obejít binární formou (Komu co řekne číslo 18432? Kdežto když vidím 4800, hned vím kde to v paměti hledat.) Naštěstí se systém MRS vyskytoval i ve verzi pro ZX a tak jsem mohl začít programovat i v assembleru Z80. Člověk si musel zvyknout na jiné názvy stejných instrukcí, ale šlo to. Využil jsem vývodu obvodu 8255 a připojil externí klávesnici, pro kterou jsem v MRSu upravil rutinu, takže jsem při programování moh krokovat i programy osahávající původní klávesnici, což by jinak nešlo. A navíc se na ní dalo normálně psát.
Rovněž jsem ocenil přepínatelnou banku RAM, kam jsem umístil asembler a zdroják, zatímco do nepřepínatelné části se uložil překlad. Když došlo k chybě, stačilo po resetu nastartovat krátký prográmek a vše bylo zpátky.

21.5.1991 si k DIDAKTIKU kupuju zelený monitor. Pro tvorbu obrázků vytvářím program VEGRAP i na DIDAKTICU. Opět o něco lepší než na PMD. Pak jsem zkoušel naprogramovat na ZX hru BLOCK OUT, kterou kolega stvořil na SHARPu, ale bohužel grafické možnosti Spectra a strašná organizace videopaměti mě znechutily.
18.10.1991 začínám programovat hru STALKER - 3D chodičku a hledačku. Hra je sice graficky zajímava, ale nezáživná a téměř nehratelná pro obrovské množství nástrah v zakázané oblasti. (Podle knihy PIKNIK U CESTY od Strugackých) Stalkera jsem dokončil 13.2.1992
Až nakonec si 25.3.1992 přináším svého SHARPA MZ-811!
Opět je zde system MRS a tak už 28.3. připojuji myš a vkládám její obsluhu do programu MZ-PAINT. 14.4. Kupuji disketovou mechaniku (bratru za 2134,-) a příští den řadič (1840,-) abych ji 16.4. zprovoznil. Teprve teď je můj SHARP skutečným osobním počítačem!

2. Byl jsi autorem snad nejznámější hry na MZ-800 "Lemmings", můžeš přiblížit i ostatní programy a hry co jsi vytvořil, které možná nebudou až tak známé široké veřejnosti ?

Nejprve jsem se snažil převést hru STALKER. měl jsem už asi 50%, když došlo k poškození kazety. Právě tento accident mě donutil ke koupi disketovky. Kolem 5.5.1992 se opakuje historie Flappů a opět jsem vyprovokovám k přemýšlení nad LEMMINGS na SHARPa. 6.5 začínám s prací. Společně s kamarádem (R. Konečný) začínáme krást jednotlivé fáze postaviček lemmingů. Asi tak, že chodíme do učebny VŠB, kde tato hra je, nahrávám videokamerou obrazovku, pak tyto záznamy kopíruju na VHS a ze zastaveného obrazu obkresluji na čtverečkovaný papír, abych je následně ručně zapsal do dat v programu! Hrozná práce. První verze pohybového programu měla omezení a tak zcela přepracovávám zobrazovací rutiny a začínám znovu.

Zhruba 22.10.1992 byl kompletní program LEMMINGS hotov a začali jsme s kradením originálních sektorů ze hry. To už bylo jednodušší, díky kamarádovi, který napsal program na grabování videostránky z PC a její ukládání na disketu. Tu stačilo jen zasunout do SHARPa a načíst příslušný obrázek, zkomprimovat a ze tří samostatných obrazovak složit kompletní sektor. Na všechny tyto operace jsem napsal příslušný softwér. Některé sektory jsme si dodělali sami - jistě víš, které. Digitalizované obrázky byly rovněž sejmuty pomocí SHARPU a jednoduchého digitizéru ze starého plotteru, optočidla, převodníku a žárovičky. Kompletní LEMMINGS jsem na disketu uložil až 30.12.1992. (Za chvíli to bude 10 let)

Kromě Lemmings jsem na SHARPA spáchal pár jednoduchých her - Tři karetní hry, PASIANS, CRUEL a GOLF, příšernost s názvem Červi Vpřed a množství podprogramů a jednoúčelových programů pro tvorbu animací, komprinaci dat a podobně. Poslední byla nedokončená logická hra smyčky a kolem roku 1994 RETURN TO KYRANDIA. A samozřejmě floppydisková úprava assembleru MRS, která z něj učinila (alespoň pro mne) ideální nástroj. Bohužel jsem se pozdě seznámil se způsobem uložení pro MS-DOS. Jinak by mohl MRS běžet na platformě DOSu.

3. Jakou konfiguraci jsi vlastnil?

SHARP MZ811 s extVRAM, a 3,5 FD mechanikou, zálohovaný RAM disk 256kB, externě dvě 5,25 mechaniky (360 a 720kB), tiskárnu D100M, klávesový ovladač na Joystick port a předělanou myš. SHARP měl tlačítko reset vyvedeno ještě na boku, protože patřilo k nejdůležitějším ovládacím prvkům. K zobrazení sloužil monitor na bázi MERKURU, který jsem původně koupil pro DIDAKTIK. Když ho používám dnes, mám ho zapojen k televizi přes RGB vstup, případně RGB vypnu, když potřebuji černobílý obraz.

 

4. Jak to bylo s programováním - kde jsi sháněl informace o hardwaru, jaké nástroje a prostředí jsi používal, ....

Jak už jsem se zmínil, hlavním vývojovým prostředkem v assembleru byl system MRS, který existoval pro všechny tři typy počítačů, na kterých jsem pracoval. Informace o hardware jsem získával v ostravském SHARP klubu, kde se později daly jednotlivé komponenty i nakoupit. Samozřejmě jsem občas použil i CP/M. Když jsem v roce 1995 změnil zaměstnání, byl můj SHARP asi rok pracovním nástrojem naší elektronické dílny a běžela na něm databáze komponentů (DBASEIII - v RAM disku). Jakmile jsme dostali vlastní PC, převedl jsem tuto databázi do FOXu a dodnes se ve zdojovém textu dochovaly části napsané na SHARPu. Další výhodou bylo, že můj kamarád spravoval banku programů pro SHARP a později distibucí třeba i LEMMINGS a tak jsem o novinky neměl nouzi. Jako vysokoškolák měl už tehdy více možností, jak získávat programy.

5. Jak vidíš současnou situaci okolo MZ-800, máš někdy chuť se vrátit do dob kdy byl SHARP králem, nebo je pro tebe již pouhou historií?

Když jsem si v roce 1994 pořídil PC (386DX40, 4MB RAM, 42MB HD, 512kB SVGA a 14´´ monitor), putoval SHARP nejdřív pod skříň, kde jsem na něm asi rok provozoval odbíjecí hodiny a pak do skříně, kde je nyní opět. Pouze, když potřebuji něco vyřešit programem, nebo když mě někdo vyprovokuje (třeba ty), vytahnu ho. Typickou aplikací bylo dekodování signálu z IR dálkového ovladače k televizi. Dokonce i ty odbíjecí hodiny byly ovládané právě dálkáčem. Stejně tak mé první překlady her pro PC byly upravovány na SHARPu. Pak jsem byl nucen se vrátit k BASICu na PC a později k PASCALu.

6. Chtěl by jsi něco vzkázat současným SHARPistům?
SHARP je mimořádně povedeným a kompaktním domácím počítačem. Má kvalitní klávesnici a byl dost atraktivní, aby se na něj vyplatilo napsat kvalitní programy. Velkou roli v jeho oblibě mají na svědomi také konverze her ze ZX Spectra. (Není divu, originálních her pro SHARP bylo poskrovnu.) Díky nadšení a zlatým českým ručičkám se SHARP vyvinul k takovým schopnostem, o kterých inženýři zmíněné firmy snad ani nedoufali. Ze mne však už znovu aktivní programátor na SHARPu nebude. Každopádně ho však nevyhodím.

 

 

 

Copyright 2003 by ZA Software, zdeneka@seznam.cz