Díky tomu, že si cca od roku 1980 píšu
záznamy o svých činnostech, mohu se docela
přesně vyjádřit ke tvým otázkám.
1. Otázka kterou si nemohu odpustit - jak
jsi se vlastně k počítačům dostal, jaká byla
tvoje cesta k MZ-800 a jak jsi pokračoval po jeho
opuštění ?
První počítač jsem potkal asi v roce 1980 na
výstavě ZENIT Ostrava. Byl to kouzelný stroj s
názvem IT10, na kterém jsem si zahrál i svou
první počítačovou hru - červený čtvereček
vpravo se klávesami vyhýbal zleva letícím
červeným čtverečkům (pozn.: tento stroj měl
displej z červených LED maticovek, asi 12 krát 8
znaků, tudíž v době, kdy obyčejná svítívá
dioda LQ100 stála kolem 60Kčs, musel stát pěkný
balík) A zde se v podstatě zrodil i můj zájem o
tuto techniku. Během hry se objevil
"vyhazovač", který nesnesl pohled na
výrostka u takového zázraku techniky, a téměř
mě odnesl až k východu. A protože právě v té
době vycházel v Amatérském rádiu kurs
programování v BASICu. Začal jsem si ze vzteku
psát na papír jednoduché programy. O dva roku
později 18.6.1982 jsem se setkal s jeho
následníkem IT20. Ten už měl obrazovku a super
záznamové médium - formátovanou kazetu. Zde jsem
si zahrál další z her (HAMURABI) a v BASICU
vyzkoušel své první programy, (Náhodná slova) A
zde se mi poprvé stal počítač na dlouhá léta
atraktivnější než opačné pohlaví. :-(((
Od té doby jsem se stal potulným programátorem.
Objížděl jsem nejrůznější výstavy a kde to
bylo možné, uzurpoval jsem si vystavované
počítače, většinou na celou otvírací dobu. Tak
jsem se seznámil s nejrůznější syntaxí jazyka
BASIC, s mnohými nestandardními povely a podobně.
Za zúčastněné stroje mohu jmenovat třeba: HP85,
PP02, SP830, SMEP, MONIMA, SM50/50... Přelom nastal
20.9.1983, kdy jsem v Brně objevil PMD85, verzi 0.
Hned mě uchvátil svými grafickými možnostmi.
Ostatně pamatuji, že obsluha na něj měla
zajímavou taktiku. Když zkolaboval, odpojili ho a
chvíli s ním mávali ve vzduchu aby zchládl. Pak
opět asi půl hodinky běžel.Hry se v té době
začaly zlepšovat. Už bylo možné hrát
Přistání na měsíci! v "reálném"
čase.
27.11.1983 jsem na výstavě E+E v Praze potkal
další "skvost" IQ150! (Jeho potomci
později zamořili české školy.) Kromě toho se
zde objevily i zahraniční počítače jako ZX81 a
"gumák" ZX Spectrum.
9.3.1984 jsem v Bratislavě potkal PMD85-1,
tentokrát už v osahatelné podobě. Na kulatém
stole jich bylo celých 5.
Mé další progamátorské úsilí bylo omezeno
vojenskou službou (1984 -1986) Během vojny se
objevilo PMD 85-2 s poněkud kvalitnější
klávesnicí.
V roce 1985 se v Ostravském Tuzexu objevilo PMD85-1
za 2500TK,-
Po návratu z vojny jsem se stal členem
počítačového klubu 415. ZO SVAZARMu. Zprvu jsme
vlastnili pouze jediné PMD85-1, na které byl
téměř pořadník. Posléze jich bylo v klubu asi
8! Tady poprvé jsem se seznámil se skutečnými
hrami, jako Libovického konverze MANIC MINER, či
WILLY WALKER Karla Šuhajdy. (A také třeba PAMPUCH)
Pak se objevil Assembler MRS pro PMD a já pronikl do
tajů strojového kódu a symbolického adresování.
Má první hra (Hooper) ale skončila fiaskem. Stále
jsem ovšem na vlastní počítač neměl a tak jsem
uvítal možnost zapůjčení jednoho PMčka za cenu
spravování "banky programů".
21.6.1986 jsem v Praze na výstavě ZENIT86
navázal družbu s 4004/482. ZO Svarzarmu - proslulou
svými kvalitními programy. (Objevil se zde rovněž
zajímavý, avšak mrtvě narozený počítač ONDRA)
(pozn: V tomto roce se poprvé jela VC Maďarska ve
F1)
19.9.1986 Se v Brně na MSVB objevil klon PMD85 -
Didaktik ALFA. Zde jsem začalk vyvíjet svou první
funkční hru na PMD - LABYRINT. (Trochu jsem se
inspiroval hrou Guttang Cottong ze SORDU M5). Bylo to
tak, že ráno jsem odjel do Brna. Zde jsem něco
udělal, uložil na kazetu, odpoledne odjel zpět a
pokračoval v kroužku, kde byl pouze odpolední
provoz.
6.11.1986 jsem začal pracovat s PMI-81, a konečně
jsem pochopil, jak počítač pracuje. A nakonec se
dne 21.12.1986 objevil v jedné z ostravských
prodejen za výlohou SHARP MZ-821! Ač bez
přídavné VRAM, běželo na něm demo, které
překonávalo vše, co jsem do té doby viděl.
(Každý SHAPRista by ho měl povinně vidět. :-)
Musím zde pochválit našeho tehdejšího vedoucího
SVARARMU F.P. který neváhal a jeden SHARP do
kroužku zakoupil. Takže jsem si už 29.12.1986
odnášel tento technický div domů, (pochopitelně
zapůjčený) a strávil s ním hezkého silvestra.
Připomínám, že na dodané kazetě byl na jedné
straně BASIC a DEMO a na druhé FLAPPY a ZEXAS.
(tuším) V BASICU jsem hned napsal dva programy:
MINY a WURMI. SHARP se pak přestěhoval do kabinetu
vedoucího a já se pokorně vrátil k PMD.
30.1.1987 jsem byl vyprovokován abych převedl
FLAPPY na PMD85. I kryž první pokus skončil
nezdarem, druhý jsem dotáhl a 30.6.1987 byly první
funkční FLAPPY na PMD hotovy. Nastalo tak
nejúspěšnější pobdobí pro PMD85. Hry od VBG
software spolu s 4004/482 kralovaly monitorům.
(FLAPPY, PENETRATOR, BOULDER, BLUDISTE, MANIC2,
3DMIKROTRON1-3, a spousta dalších na jejichž
názvy si už napamatuji.) Na SHARP se pomalu
objevovaly originální hry jako Wooky Advoka apod.
Revoluce začala s prvními konverzemi ze ZX Spectra.
Jako první můžu jmenovat nezapomenutelnou HIGHWAY
ENCOUNTER. PAk se s konverzemi, i když často
nekvalitními roztrhl pytel. V klubu byla zřízena
sekce SHARP a dokoupeno ještě několik strojů.
Protože jsem se plně věnoval PMDčkům, nevěnoval
jsem SHARPům příliš pozornost. K PMD 85 si
8.3.1988 pořizuju kazetopáskovou jednotku TESLA
SP210. (Mám ji dodnes a posloužila všem mým
pozdějším počítačům)
28.5. - 14.6.1988 Proběhla v Praze výstava ZENIT88,
ne kterou jsem byl delegován za naši ZO. Vystavoval
jsem zde jednak svůj kerslící program VEGRAP,
jednak pracoval na posledni hře pro PMD - SABOTER
(Upřímně řečeno - moc se nepovedla.) Nicméně
jsem zde potkal téměř všechny, kteří v
Čechách PMD něco znamenali. Po K. Šuhajdovi
třeba P. Tůmu.
Konec roku 1988 byl poznamenán hrou TETRIS,
kterou jsem v spáchal v mezidobí. Rovněž jsem se
seznámil s tvorbou vrcholné hry pro PMD (a později
i SHARPa) - Hlípou. Dokonce znám tajemství jejího
jména - ale nepovím. :-) Po saboterovi jsem už jen
stvořil nový kreslící program VEGRAP-Q.
12.5.1989 Jsem si pořídil svůj první DIDAKTIK
GAMA. V prvotním nadšení jsem si sháněl
klasické hry na ZX- MANIC MINER, PSSST, JET PAC, a
podobně. Pak nadšení vyprchalo, já DIDAKTIK
prodal a pokorně se vrátil k PMD. Pořídil jsem si
luxusní tiskárnu BT100 a zprovoznil ji pro PMD85.
27.8.1989 jsem si nahrál finální verzi HLÍPY!
Rok 1989 byl památný první celostátní
soutěžní počítačovou hrou MĚSTO ROBOTŮ. (a
17. listopadem :o) Pamětníci jistě vzpomenou na
"skandálů s prozrazeným heslem.
V roce 1990 SVAZARM skončil, PMD85 jsem vrátil a
ocitl se bez počítače.
12.10.1990 - opět kupuju DIDAKTIK GAMA. Nyní už
jsem odhodlanější a začínám programovat. Můj
první program by simulátor výherního hracího
automatu, který jsem stvořil, když jsem zjistil,
že mě má vášeň pro tyto zlodějské stroje
finančně vyčerpává. Asi po čtvrt roce
intenzivního hraní na simulátoru jsem se vyléčil
a nyní si můžu zahrát jen pro radost. Škoda, že
se tento program nezachoval. Bylo to ještě napůl
BASIC a napůl stroják. Nadával jsem na nesmyslné
převody HEX čísel do desítkové soustavy. nakonec
jsem to musel obejít binární formou (Komu co
řekne číslo 18432? Kdežto když vidím 4800, hned
vím kde to v paměti hledat.) Naštěstí se systém
MRS vyskytoval i ve verzi pro ZX a tak jsem mohl
začít programovat i v assembleru Z80. Člověk si
musel zvyknout na jiné názvy stejných instrukcí,
ale šlo to. Využil jsem vývodu obvodu 8255 a
připojil externí klávesnici, pro kterou jsem v
MRSu upravil rutinu, takže jsem při programování
moh krokovat i programy osahávající původní
klávesnici, což by jinak nešlo. A navíc se na ní
dalo normálně psát.
Rovněž jsem ocenil přepínatelnou banku RAM, kam
jsem umístil asembler a zdroják, zatímco do
nepřepínatelné části se uložil překlad. Když
došlo k chybě, stačilo po resetu nastartovat
krátký prográmek a vše bylo zpátky.
21.5.1991 si k DIDAKTIKU kupuju zelený monitor.
Pro tvorbu obrázků vytvářím program VEGRAP i na
DIDAKTICU. Opět o něco lepší než na PMD. Pak
jsem zkoušel naprogramovat na ZX hru BLOCK OUT,
kterou kolega stvořil na SHARPu, ale bohužel
grafické možnosti Spectra a strašná organizace
videopaměti mě znechutily.
18.10.1991 začínám programovat hru STALKER - 3D
chodičku a hledačku. Hra je sice graficky
zajímava, ale nezáživná a téměř nehratelná
pro obrovské množství nástrah v zakázané
oblasti. (Podle knihy PIKNIK U CESTY od Strugackých)
Stalkera jsem dokončil 13.2.1992
Až nakonec si 25.3.1992 přináším svého SHARPA
MZ-811!
Opět je zde system MRS a tak už 28.3. připojuji
myš a vkládám její obsluhu do programu MZ-PAINT.
14.4. Kupuji disketovou mechaniku (bratru za 2134,-)
a příští den řadič (1840,-) abych ji 16.4.
zprovoznil. Teprve teď je můj SHARP skutečným
osobním počítačem!
2. Byl jsi autorem snad nejznámější
hry na MZ-800 "Lemmings", můžeš
přiblížit i ostatní programy a hry co jsi
vytvořil, které možná nebudou až tak známé
široké veřejnosti ?
Nejprve jsem se snažil převést hru STALKER.
měl jsem už asi 50%, když došlo k poškození
kazety. Právě tento accident mě donutil ke koupi
disketovky. Kolem 5.5.1992 se opakuje historie
Flappů a opět jsem vyprovokovám k přemýšlení
nad LEMMINGS na SHARPa. 6.5 začínám s prací.
Společně s kamarádem (R. Konečný) začínáme
krást jednotlivé fáze postaviček lemmingů. Asi
tak, že chodíme do učebny VŠB, kde tato hra je,
nahrávám videokamerou obrazovku, pak tyto záznamy
kopíruju na VHS a ze zastaveného obrazu obkresluji
na čtverečkovaný papír, abych je následně
ručně zapsal do dat v programu! Hrozná práce.
První verze pohybového programu měla omezení a
tak zcela přepracovávám zobrazovací rutiny a
začínám znovu.
Zhruba 22.10.1992 byl kompletní program LEMMINGS
hotov a začali jsme s kradením originálních
sektorů ze hry. To už bylo jednodušší, díky
kamarádovi, který napsal program na grabování
videostránky z PC a její ukládání na disketu. Tu
stačilo jen zasunout do SHARPa a načíst
příslušný obrázek, zkomprimovat a ze tří
samostatných obrazovak složit kompletní sektor. Na
všechny tyto operace jsem napsal příslušný
softwér. Některé sektory jsme si dodělali sami -
jistě víš, které. Digitalizované obrázky byly
rovněž sejmuty pomocí SHARPU a jednoduchého
digitizéru ze starého plotteru, optočidla,
převodníku a žárovičky. Kompletní LEMMINGS jsem
na disketu uložil až 30.12.1992. (Za chvíli to
bude 10 let)
Kromě Lemmings jsem na SHARPA spáchal pár
jednoduchých her - Tři karetní hry, PASIANS, CRUEL
a GOLF, příšernost s názvem Červi Vpřed a
množství podprogramů a jednoúčelových programů
pro tvorbu animací, komprinaci dat a podobně.
Poslední byla nedokončená logická hra smyčky a
kolem roku 1994 RETURN TO KYRANDIA. A samozřejmě
floppydisková úprava assembleru MRS, která z něj
učinila (alespoň pro mne) ideální nástroj.
Bohužel jsem se pozdě seznámil se způsobem
uložení pro MS-DOS. Jinak by mohl MRS běžet na
platformě DOSu.
3. Jakou konfiguraci jsi vlastnil?
SHARP MZ811 s extVRAM, a 3,5 FD mechanikou,
zálohovaný RAM disk 256kB, externě dvě 5,25
mechaniky (360 a 720kB), tiskárnu D100M, klávesový
ovladač na Joystick port a předělanou myš. SHARP
měl tlačítko reset vyvedeno ještě na boku,
protože patřilo k nejdůležitějším ovládacím
prvkům. K zobrazení sloužil monitor na bázi
MERKURU, který jsem původně koupil pro DIDAKTIK.
Když ho používám dnes, mám ho zapojen k televizi
přes RGB vstup, případně RGB vypnu, když
potřebuji černobílý obraz.
4. Jak to bylo s programováním - kde jsi
sháněl informace o hardwaru, jaké nástroje a
prostředí jsi používal, ....
Jak už jsem se zmínil, hlavním vývojovým
prostředkem v assembleru byl system MRS, který
existoval pro všechny tři typy počítačů, na
kterých jsem pracoval. Informace o hardware jsem
získával v ostravském SHARP klubu, kde se později
daly jednotlivé komponenty i nakoupit. Samozřejmě
jsem občas použil i CP/M. Když jsem v roce 1995
změnil zaměstnání, byl můj SHARP asi rok
pracovním nástrojem naší elektronické dílny a
běžela na něm databáze komponentů (DBASEIII - v
RAM disku). Jakmile jsme dostali vlastní PC,
převedl jsem tuto databázi do FOXu a dodnes se ve
zdojovém textu dochovaly části napsané na SHARPu.
Další výhodou bylo, že můj kamarád spravoval
banku programů pro SHARP a později distibucí
třeba i LEMMINGS a tak jsem o novinky neměl nouzi.
Jako vysokoškolák měl už tehdy více možností,
jak získávat programy.
5. Jak vidíš současnou situaci okolo
MZ-800, máš někdy chuť se vrátit do dob kdy byl
SHARP králem, nebo je pro tebe již pouhou
historií?
Když jsem si v roce 1994 pořídil PC (386DX40, 4MB
RAM, 42MB HD, 512kB SVGA a 14´´ monitor), putoval
SHARP nejdřív pod skříň, kde jsem na něm asi
rok provozoval odbíjecí hodiny a pak do skříně,
kde je nyní opět. Pouze, když potřebuji něco
vyřešit programem, nebo když mě někdo
vyprovokuje (třeba ty), vytahnu ho. Typickou
aplikací bylo dekodování signálu z IR dálkového
ovladače k televizi. Dokonce i ty odbíjecí hodiny
byly ovládané právě dálkáčem. Stejně tak mé
první překlady her pro PC byly upravovány na
SHARPu. Pak jsem byl nucen se vrátit k BASICu na PC
a později k PASCALu.
6. Chtěl by jsi něco vzkázat
současným SHARPistům?
SHARP je mimořádně povedeným a kompaktním
domácím počítačem. Má kvalitní klávesnici a
byl dost atraktivní, aby se na něj vyplatilo napsat
kvalitní programy. Velkou roli v jeho oblibě mají
na svědomi také konverze her ze ZX Spectra. (Není
divu, originálních her pro SHARP bylo poskrovnu.)
Díky nadšení a zlatým českým ručičkám se
SHARP vyvinul k takovým schopnostem, o kterých
inženýři zmíněné firmy snad ani nedoufali. Ze
mne však už znovu aktivní programátor na SHARPu
nebude. Každopádně ho však nevyhodím.
