SHARP MZ-800 byl v době svého
vzniku jedním z nejlépe hardwarově vybavených
osmibitových mikropočítačů. Jeho koncepce v
mnohém odpovídala koncepci 16-ti bitových PC
kompatibilních s IBM. Vybaven byl mikroprocesorem
Z80A (Zilog) taktovaným na 3,546895 MHz, který
bývá ještě dnes označován jako nadčasový a
dosud je ve velké míře využíván v
jednodušších zařízeních.
Co se týká grafiky, byla
kompatibilní se standardem CGA již v základní
variantě, měla však navíc možnost rozšíření
z původních 16KB na 32 KB, se kterými se stal ve
své době jedním z nejlépe graficky vybavených
počítačů umožňujících zobrazit 16 barev v
rastru 320x200 bodů.
Navíc umožňoval hardwarové
rolování obrazu (scroll), které zjednodušovalo a
hlavně zrychlovalo práci programátora při tvorbě
grafických aplikací. Kompatibilitu s nižšími
řadami MZ zajišťovala ROM rozdělená na dvě
části - původní ROM z MZ-700 umístěná na
adresách 0000-0FFF a ROM MZ-800 na adresách
E000-FFFF. Programy umístěné v ROM umožňovaly
spolupráci se zabudovaným či externím
magnetofonem, floppy diskem, RAM diskem, quick diskem
a plotterem MZ-1P16.
Dále zde byla zanesena podpora
jazyka Basic, nikoliv však samotný interpretr, jak
tomu bývalo u jiných mikropočítačů. Ten byl
nucen uživatel nahrát z pásky, přičemž operace
čtení u tohoto programu při rychlosti 1200Bd a
velikosti ~42 KB trvala přibližně 5 minut.
Později však byly vytvořeny velice kvalitní
nástroje pro zrychlené kopírování (Turbo Copy,
Intercopy), se kterými tato "čekací
doba" klesla zhruba na dvě minuty. O něco
šťastnější mohli být v té době majitelé
zařízení zvaného QUICK DISK, které pracovalo s
nestandardním 3" médiem a umožňovalo pouze
sekvenční čtení a zápis, což byla jedna z jeho
nevýhod. Mezi další jeho nevýhody lze zařadit i
nízkou kapacitu 128 KB (64 KB na jednu stranu),
rychlost přístupu k jednotlivým souborům a
nemožnost smazat libovolný soubor bez nového
zformátování disku a také vysoká cena médií.
Snad nejvhodnějším
hardwarovým doplňkem byl floppy disk, s nímž se
pro MZ-800 otevřely široké obzory v podobě
získávání programového vybavení pro CP/M - jako
příklad mohu uvést téměř bezproblémový chod
programů z TNS, ZX Spectra a dalších počítačů
vybavených Z80. Dalším z hardwarových doplňků
byla karta seriového rozhraní RS-232 umožňující
komunikaci MZ-800 s jinými počítači vybavenými
tímto rozhraním buďto pomocí "laplinku"
nebo na větší vzdálenosti s využitím modemu.
Z toho vyplývá, že SHARP byl
schopen se připojovat i na různé BBS (Buletin
Board System), teoreticky by však nebyl vyloučen i
internet (počítám však s tím, že by to bylo
hodně náročné a pomalé a určitě by to
vyžadovalo Ramdisk minimálně 512KB, lépe však
1MB). Tak, oklikou jsme se dopracovali až k
ramdisku. V základní variantě byl přímo od
výrobce dostupný pouze ve verzi 64 KB, pozdější
amatérské konstrukce však dosahovaly daleko
vyšších hodnot. Nejvyšší kapacita, kterou
podporovaly běžné programy byl 1 MB, k vidění
však byly i ramdisky 2 MB a vyšší! Nevýhodou
však u těchto kapacit zůstávalo to, že ramdisk
nešel adresovat celý, ale bylo nutné si vybrat
"pouze" jednu 64 KB stránku, která byla
programátorovi přístupná. Tento problém však
hravě zvládli snad všichni, kdo programy pro
práci s RD vytvářeli. Jako příklad lze uvést
CP/M LEC+, Theatre sound, MZ PAINT 4.0 a mnohé
další.
