1.Otázka klasická - co ty a
počítače? (jak jsi k nim přišel, jaká byla
tvoje cesta k MZ-800 a v jaké podobě se jim
věnuješ v současnosti?)
No, já se od mala zajímal o
elektroniku, bastlil jsem různá zařízení, ale
pořád to nějak nebylo ono. Tak nějak jsem cítil,
že mi v tom něco chybí - ale co, to jsem netušil.
Později se ukázalo, že jsem čekal na počítače,
které ale v té době ještě nebyly (přesněji
čečenu u nás se k nim prakticky nedalo dostat).
První 'počítač', co jsem měl byl ten papírový
z časopisu ABC - nevím, zda si na to ještě
pamatujete, vystřihlo se to z papíru - paměť tam
představovaly papírky a všechno počítal člověk
sám. Program byl na proužku papíru a v okénku se
posouval proužek s programem. Z dnešního hlediska
směšné, ale pomohlo to pochopit základy
programování a algoritmizace.
První opravdový počítač jsem
uviděl na nějaké výstavě Svazarmu - šlo o
nějaký průmyslový počítač, nedělal vůbec
nic, ale šlo psát na klávesnici a ty znaky se
objevovaly na obrazovce. To mě strašně
fascinovalo.
Začal jsem se zajímat o počítače, hledal různé
články v tisku, které se tu a tam objevovaly. Pak
konečně místní Svazarm založil kroužek
počítačů - byly tam asi tři počítače PMD-85 a
poté jeden Ondra. Dál jsem si na jiné výstavě
osahal počítač IQ 151 - ten měl klávesnici
udělanou z takových kulatých zvonkových
tlačítek.
To se psal rok tuším 1986 a mě bylo 15 let. Tehdy
jsem začal doma sondovat, zda by nebyla nějaká
cesta, jak dostat něco podobného domů. Je nutné
si uvědomit, že v té době to nebylo jako dneska,
kdy člověk přijde do obchodu, vybere si, zaplatí
a odejde. Počítače byly strašně nedostatkové
zboží - můj kamarád (teď je mimochodem elitním
programátorem v USA) čekal celou noc v mraze před
obchodem, kde dostali několik Didaktiků Gama
(slovenský klon ZX Spectra) - byl třetí v řadě,
ale dostal ho :).
Já jsem se dozvěděl, že v naší kladenské
Elektře dostali nějaký počítač - byl to právě
Sharp MZ-800. Stál 7800 Kč, což byla tehdy dost
velká částka. Získal jsem ho díky babičce,
vybrala peníze z vkladní knížky a koupila mi ho.
Pravděpodobně tím dost změnila moji budoucnost :)
Na Sharp se tehdy prakticky nedal sehnat žádný
software - první program jsem získal až půl roku
po tom, byla to hra Nakamoto (mimochodem, dost dobrá
:), takže do té doby mi nezbylo nic jiného než
programovat. Sharp měl z technického hlediska
hodně zajímavé věci - tříkanálový zvuk,
rozlišení až 640x200 bodů a s doplněnou
grafickou pamětí mohl mít každý bod až 16
barev.
Do programování jsem se vrhnul a
napsal toho spoustu, ale většinu věcí jsem dělal
jen pro to, že jsem si chtěl něco vyzkoušet,
takže naprostá většina věcí se nikdy nedostala
dál (možná žádná škoda). K programování v
assembleru jsem se dostal až později, v době, kdy
osmibity už začínaly být zastaralé. Díky pádu
režimu se sem taky začal dostávat moderní
hardware.
Někdy přibližně v roce 1993 jsem si pořídil
Amigu 500 - to byl skutečně revoluční počítač,
technologicky naprosto úžasný a se spoustou
software. O pár let později jsem ho nahradil Amigou
1200.
Bohužel Amiga stejně jako osmibity zmizela v
propadlišti dějin, její výrobce zkrachoval a
vlády se ujaly počítače IBM PC kompatibilní -
takže jsem přesedlal na tuto platformu.
Zaměstnání jsem postupně měnil tak, že jsem se
počítačům blížil stale víc a víc - od
technika ke správci sítě. V roce 1995 jsem se
poprvé dostal k internetu, ten mě chytil a už
nepustil.
V tuto chvíli se mé profesní aktivity zaměřují
téměř výhradně na vývoj internetových
aplikací. Pokud někdo má zájem, seznam projektů,
na kterých se podílím může najít na mé
homepage (http://vladimir.skach.cz)
Nicméně počítačovým hrám se snažím věnovat
stále, aspoň jako konzument, ale i jinak. S bratrem
jsem několik let provozovali zpravodajský server
Gamenet (stal se dokonce nakonec součástí Atlasu),
nyní už ale neexistuje. Před časem jsem
lokalizoval do češtinu velice povedenou hru No One
Lives Forever 2.
2.Snad největší úspěch
ze tvé tvorby zaznamenala hra "Operace
Blesk"-co tě tenkrát vedlo k jejímu napsání
a kde jsi pro ni čerpal inspiraci? Nebál jsi se
možné odezvy tehdejších uživatelů? :-)
Úspěch je možná až silné slovo
:) Myslím, že jsem se nikdy nevyrovnal těm
géniům, kteří dokázali třeba přeportovat hry
ze Spectra na Sharp, nebo napsat plně grafickou
gamesu (jako byla třeba Hlípa) o programech typu
MZ-PAINT nebo FET ani nemluvě.
Na druhou stranu tehdejší textovky
(předchůdci dnešních adventur) se mě vždycky
strašně líbily a toužil jsem něco takového
napsat, svou roli hrálo i to, že se na
vznikajícím trhu objevily firmy, které byly
ochotny za ty programy platit (program za peníze,
představte si to! :)
Inspiraci jsem povětšinou čerpal ve svojí
fantazii (ve stylu knih a filmů), zajímavé může
být, že jméno ministra-padoucha je parafrází na
jméno jednoho člověka, kterého jsem v té době
neměl moc rád :)
Pokud se pamatuju, tak odezvy jsem se
nebál, tak nějak jsem na to ani nemyslel :) Navíc
v té době nebyl žádný e-mail, takže doručení
odezvy by bylo o dost těžší než dnes :). V té
době se vůbec všechno dělalo fandovsky, hlavně
pro sebe a použití jinými lidmi byla spíš
taková nadstavba.
3.Mohl by jsi jmenovat i
další programy které jsi pro SHARPa napsal a
které už možná upadly v zapomnění?
No částečně upadly i v moje
zapomnění (přece jen je to už deset let), ale
kromě Operace Blesk se prodával i Arcanoid. Dál si
vzpomínám na hru Galaxy (kosmická loď letí rojem
meteorů a dalších objektů), moji vlastní, docela
povedenou verzi Manic Minera, nebo svojí verzi
klasického Letadla. Často jsem také něco
rozpracoval a po nějaké době mě to přestalo
bavit a začal jsem pracovat na něčem jiném.
4.Co říkáš současnému
dění okolo MZ-800, máš někdy chuť se k SHARPovi
znovu vrátit?
To dění je samozřejmě super,
občas se k Sharpu vracím pomocí tvého emulátoru
(který je skvělý), ale popravdě je to spíš jen
z nostalgie. Dnešní technologie jsou už ale jinde.
5.Chtěl by jsi něco
vzkázat současným fanouškům?
Chtěl bych jim vzkázat, aby si
pamatovali, jak se na osmibitech programovalo, jak
malé zdroje stačili k napsání skvělých
programů a pokud mají tu možnost, ať se pokusí
apelovat na současné programátory, aby sepři
tvorbě dnešních aplikací alespoň trochu snažili
přiblížit tehdejšímu umění a to jak kvalitou
kódu, tak nápady.
