wz

novinky  |  články  |  hardware  |  emulátor  |  ostatní  |  download  |  odkazy  |  kniha návštěv

 

VLADIMÍR ŠKACH - ROZHOVOR

1.Otázka klasická - co ty a počítače? (jak jsi k nim přišel, jaká byla tvoje cesta k MZ-800 a v jaké podobě se jim věnuješ v současnosti?)

No, já se od mala zajímal o elektroniku, bastlil jsem různá zařízení, ale pořád to nějak nebylo ono. Tak nějak jsem cítil, že mi v tom něco chybí - ale co, to jsem netušil. Později se ukázalo, že jsem čekal na počítače, které ale v té době ještě nebyly (přesněji čečenu u nás se k nim prakticky nedalo dostat).
První 'počítač', co jsem měl byl ten papírový z časopisu ABC - nevím, zda si na to ještě pamatujete, vystřihlo se to z papíru - paměť tam představovaly papírky a všechno počítal člověk sám. Program byl na proužku papíru a v okénku se posouval proužek s programem. Z dnešního hlediska směšné, ale pomohlo to pochopit základy programování a algoritmizace.

První opravdový počítač jsem uviděl na nějaké výstavě Svazarmu - šlo o nějaký průmyslový počítač, nedělal vůbec nic, ale šlo psát na klávesnici a ty znaky se objevovaly na obrazovce. To mě strašně fascinovalo.
Začal jsem se zajímat o počítače, hledal různé články v tisku, které se tu a tam objevovaly. Pak konečně místní Svazarm založil kroužek počítačů - byly tam asi tři počítače PMD-85 a poté jeden Ondra. Dál jsem si na jiné výstavě osahal počítač IQ 151 - ten měl klávesnici udělanou z takových kulatých zvonkových tlačítek.
To se psal rok tuším 1986 a mě bylo 15 let. Tehdy jsem začal doma sondovat, zda by nebyla nějaká cesta, jak dostat něco podobného domů. Je nutné si uvědomit, že v té době to nebylo jako dneska, kdy člověk přijde do obchodu, vybere si, zaplatí a odejde. Počítače byly strašně nedostatkové zboží - můj kamarád (teď je mimochodem elitním programátorem v USA) čekal celou noc v mraze před obchodem, kde dostali několik Didaktiků Gama (slovenský klon ZX Spectra) - byl třetí v řadě, ale dostal ho :).
Já jsem se dozvěděl, že v naší kladenské Elektře dostali nějaký počítač - byl to právě Sharp MZ-800. Stál 7800 Kč, což byla tehdy dost velká částka. Získal jsem ho díky babičce, vybrala peníze z vkladní knížky a koupila mi ho. Pravděpodobně tím dost změnila moji budoucnost :)
Na Sharp se tehdy prakticky nedal sehnat žádný software - první program jsem získal až půl roku po tom, byla to hra Nakamoto (mimochodem, dost dobrá :), takže do té doby mi nezbylo nic jiného než programovat. Sharp měl z technického hlediska hodně zajímavé věci - tříkanálový zvuk, rozlišení až 640x200 bodů a s doplněnou grafickou pamětí mohl mít každý bod až 16 barev.

Do programování jsem se vrhnul a napsal toho spoustu, ale většinu věcí jsem dělal jen pro to, že jsem si chtěl něco vyzkoušet, takže naprostá většina věcí se nikdy nedostala dál (možná žádná škoda). K programování v assembleru jsem se dostal až později, v době, kdy osmibity už začínaly být zastaralé. Díky pádu režimu se sem taky začal dostávat moderní hardware.
Někdy přibližně v roce 1993 jsem si pořídil Amigu 500 - to byl skutečně revoluční počítač, technologicky naprosto úžasný a se spoustou software. O pár let později jsem ho nahradil Amigou 1200.
Bohužel Amiga stejně jako osmibity zmizela v propadlišti dějin, její výrobce zkrachoval a vlády se ujaly počítače IBM PC kompatibilní - takže jsem přesedlal na tuto platformu.
Zaměstnání jsem postupně měnil tak, že jsem se počítačům blížil stale víc a víc - od technika ke správci sítě. V roce 1995 jsem se poprvé dostal k internetu, ten mě chytil a už nepustil.
V tuto chvíli se mé profesní aktivity zaměřují téměř výhradně na vývoj internetových aplikací. Pokud někdo má zájem, seznam projektů, na kterých se podílím může najít na mé homepage (http://vladimir.skach.cz)
Nicméně počítačovým hrám se snažím věnovat stále, aspoň jako konzument, ale i jinak. S bratrem jsem několik let provozovali zpravodajský server Gamenet (stal se dokonce nakonec součástí Atlasu), nyní už ale neexistuje. Před časem jsem lokalizoval do češtinu velice povedenou hru No One Lives Forever 2.

2.Snad největší úspěch ze tvé tvorby zaznamenala hra "Operace Blesk"-co tě tenkrát vedlo k jejímu napsání a kde jsi pro ni čerpal inspiraci? Nebál jsi se možné odezvy tehdejších uživatelů? :-)

Úspěch je možná až silné slovo :) Myslím, že jsem se nikdy nevyrovnal těm géniům, kteří dokázali třeba přeportovat hry ze Spectra na Sharp, nebo napsat plně grafickou gamesu (jako byla třeba Hlípa) o programech typu MZ-PAINT nebo FET ani nemluvě.

Na druhou stranu tehdejší textovky (předchůdci dnešních adventur) se mě vždycky strašně líbily a toužil jsem něco takového napsat, svou roli hrálo i to, že se na vznikajícím trhu objevily firmy, které byly ochotny za ty programy platit (program za peníze, představte si to! :)
Inspiraci jsem povětšinou čerpal ve svojí fantazii (ve stylu knih a filmů), zajímavé může být, že jméno ministra-padoucha je parafrází na jméno jednoho člověka, kterého jsem v té době neměl moc rád :)

Pokud se pamatuju, tak odezvy jsem se nebál, tak nějak jsem na to ani nemyslel :) Navíc v té době nebyl žádný e-mail, takže doručení odezvy by bylo o dost těžší než dnes :). V té době se vůbec všechno dělalo fandovsky, hlavně pro sebe a použití jinými lidmi byla spíš taková nadstavba.

3.Mohl by jsi jmenovat i další programy které jsi pro SHARPa napsal a které už možná upadly v zapomnění?

No částečně upadly i v moje zapomnění (přece jen je to už deset let), ale kromě Operace Blesk se prodával i Arcanoid. Dál si vzpomínám na hru Galaxy (kosmická loď letí rojem meteorů a dalších objektů), moji vlastní, docela povedenou verzi Manic Minera, nebo svojí verzi klasického Letadla. Často jsem také něco rozpracoval a po nějaké době mě to přestalo bavit a začal jsem pracovat na něčem jiném.

4.Co říkáš současnému dění okolo MZ-800, máš někdy chuť se k SHARPovi znovu vrátit?

To dění je samozřejmě super, občas se k Sharpu vracím pomocí tvého emulátoru (který je skvělý), ale popravdě je to spíš jen z nostalgie. Dnešní technologie jsou už ale jinde.

5.Chtěl by jsi něco vzkázat současným fanouškům?

Chtěl bych jim vzkázat, aby si pamatovali, jak se na osmibitech programovalo, jak malé zdroje stačili k napsání skvělých programů a pokud mají tu možnost, ať se pokusí apelovat na současné programátory, aby sepři tvorbě dnešních aplikací alespoň trochu snažili přiblížit tehdejšímu umění a to jak kvalitou kódu, tak nápady.

 

 

Copyright 2003 by ZA Software, zdeneka@seznam.cz