1.Jaká byla Vaše
počítačová historie, jak jste se dostal k MZ-800
a zda (a jak) se věnujete počítačům i nyní?
Zkusím to shrnout stručně - první počítač ke
kterému jsem se dostal jako programátor, byla kopie
EC 1040 firmy IBM. Následoval ZX-81, PMD-85,
ZX-Spectrum, Atari ST a pak již to byly téměř
výhradně počítače třídy PC. K MZ-800 jsem se
dostal jaksi bokem, nejvíc zkušeností s ním jsem
získal právě při práci na Hlípě, kdy jsem ho
měl půjčený delší dobu. Teď se počítačům
věnuju také, jednak se jimi živím, protože
pracuju jako programátor, ale také je používám
jako zdroj zábavy, to především doma.
2.Byl jste autorem
legendární Hlípy, která na MZ-800 překonávala v
té době snad vše, co bylo pro tento počítač
vytvořeno. Mohl by jste objasnit tajemství jejího
jména a co Vás k napsání této hry vedlo?
Jméno Hlípa vzniklo takovým docela zvláštním
způsobem. Šli jsme jednou s mojí přítelkyní po
městě a já jsem se nahlas rozhořčoval nad
nejrůznějšími nesmyslnými zkratkami, které se
tehdy zhusta objevovaly. Mezi jiným jsem řekl, že
to už by mohli hlídanému parkovišti říkat
Hlípa. To slovo mi nějak utkvělo v hlavě, po
čase se vrátilo a já jsem se zamyslel nad tím, co
mi samo o sobě připomíná - a napadlo mě, že by
to mohla být taková kulička hmoty, taková
měňavka která se pohybuje tak, že se přelévá.
A také mě napadlo, že něco takového by mohl být
velmi dobrý námět na hru.
3.V jakém prostředí a
jazyce byla Hlípa pro SHARPa vytvářena,
případně na které další počítače byla
portována?
Hlípa původně vznikla pro počítač PMD-85 a to v
assembleru DAM. Na MZ-800 jsem ji portoval, ale teď
už vám opravdu nedokážu říct, v jakém programu
jsem ten port dělal. Port nebyl zcela triviální,
například veškerá grafika se musela udělat znovu
a barevně (PMD-85 byl černobílý počítač).
Bohužel jsem tenkrát měl k dispozici jen
černobílou televizi, takže barvy jsem tam dával
odhadem a s odstupem času musím říct, že se mi
to moc nepovedlo. Další port, tentokrát na
Atari-ST byl co se týká barev úspěšnější,
možná proto, že jsem už měl možnost hru
několikrát vyzkoušet na barevné televizi. PMD-85,
MZ-800 a Atari-ST byly jediné počítače, pro
které jsem hru udělal. Sice jsem uvažoval o jejím
přepsání i pro PC, ale nikdy jsem k tomu nenašel
čas. V poslední době jeden nadšenec pracuje na
portu pro Palmtop, ale mám pocit, že na tomto poli
práce také moc nepostupují.
4.Napsal jste ještě další
hry či programy pro osmibitové počítače, které
nejsou tolik známé?
V době, kdy jsme psali programy pro PMD-85, vzniklo
v našem klubu elektroniky poměrně velké
množství her pro tento počítač. Jedna z prvních
se jmenovala Willy Walker a šlo o obdobu tehdy
známé hry Jet Set Willy pro ZX Spectrum, ovšem s
mnohem horší grafikou. Pro jiné počítače jsem s
výjimkou portů Hlípy již hry nevytvářel. Co se
týká programů které nejsou hrami -
programováním se živím, takže tahle otázka je
bezpředmětná.
5.Mnoho programátorů
vkládalo do svých her různé "fígle" a
hříčky, které se aktivovaly např. stiskem
určité kombinace kláves apod. Má i hlípa v sobě
něco, co nám zůstalo utajeno? :-)
Jediná "hříčka" tohoto typu, o které
ale nejspíš každý ví, je, že pokud Hlípu
necháte nějakou dobu na pokoji, začne sama lézt
kam ji napadne. Následky si pak musí přičíst
každý sám. Poněkud rozšířená byla tahle
vlastnost ve verzi pro Atari-ST - když jste nechali
Hlípu na pokoji od samého začátku, spustilo se
jakési "demo", při kterém Hlípa
prolezla relativně velké množství místností.
Mnoho "hříček" bylo v původní verzi
pro PMD-85, ale všechny byly programátorského
rázu. Byla tam řada různě zamaskovaných
zabezpečení proti změnám v programu a datech,
díky kterým Hlípa dlouho odolávala pokusům
různých hackerů o dosažení její nesmrtelnosti.
Tyhle věci ale byly jen ve verzi pro PMD-85, na
další počítače jsem je už nepřenášel
protože to bylo příliš náročné.
