SHARP MZ-800 vlastním dík rodičům od konce
roku 1987, jestli mě paměť neklame, prostě od prváku
na Gymplu. Původně jsem sice chtěl ZX Spectrum,
neb ho měl kamarád ze vsi, ale pak jednou mamka půjčila
domů z práce SHARPA a už jsem nic jiného nechtěl.
Nejdřív jsem si hrál (teda programoval) v BASICU,
pak jsem začal pokukovat po strojáku. A když vyšla
knížka BITY do BYTU, strojáku, resp. assembleru
jsem propadl. Sice jsem nikdy nenapsal žádnou hru,
jen různé jednoduché utilitky, ale assembler mě
baví dodnes. (I když dnes si hraji s jednočipy
PIC).
Postupně jsem do SHARPa přidal video paměť,
pak FDD mechaniku, RAM disk, novou EEPROMku, ROM disk
a konečně koncem prosince 2002 dík Zdeňkovi
Adlerovi a Markovi Šmihlovi i IDE HDD. Vzhledem k
tomu, že dík FDD, RAMdisku a ROMdisku jsem už měl
tři ze dvou slotů SHARPA zaplněné, (ROMdisk je drátkama
přiletován a přišroubován k RAMdisku), rozhodl
jsem se využít trochu místa v prostoru mezi
konektorem pro připojení "kšandy" od
slotů a konektorem pro tiskárnu, byť i tam už je
těsno dík mým předchozím úpravám.
Takže jsem zakoupil nacvakávací 50ti pinový
konektor (přesně stejný, jako ten, který už na kšandě
je a připojuje se na motherboard SHARPA), dále dvouřadou
50ti pinovou strepovou lištu (stejnou jen asi kratší
už jste určitě viděli v nějakém PC, nebo na nějaké
kartě do PC) a brouka 7410. Zbytek jsem měl "v
šuplíku". Protože jsem si říkal, že pro
takto jednoduché zapojení je ztrátou času dělat
desku s plošným spojem, ustřihl jsem jedné staré
mrtvé ISA ETHernet kartě do PC konektor, kterým se
strká do ISA slotu a přímo na něj jsem připájel
strepovou lištu. Šlo to velmi snadno, neb jak odstřižený
konektor ISA desky měl pozlacené kontakty, tak i lišta
sama má kolíky pozlacené.
Tím vznikl poměrně masivní
"konektor", který je za co chytit a lze
jej do protikusu nacvaknutého na kšandu SHARPa
opakovaně bez obav připojovat a odpojovat. Na kšandu
SHARPa jsem zmíněný protikus nacvakl do ohybu,
který kšanda při zavřeném SHARPovi sama utvoří
a to tak, aby směřoval do "prázdného
prostoru" vzad. Broučkovi 7410 jsem před letováním
naohýbal nožičky na opačnou stranu (mimo 7 a 14),
tak abych nemusel pokud možno používat drátové
propojky.
Pak jsem brouka přiletoval nožičkami 14 a 7 přímo
na desku se strepovou lištou. 14ka na proletované
piny 1 a 2 (+5V), 7ka na pin 9 (GND). Horní strana
desky na obrázcích má liché piny, na spodní
straně jsou sudé piny. Pak jsem drátkama přiletoval
již zafixovaného brouka k pinům 16, 22 a 27 desky.
Piny 1,2 a 7 (napájení brouka) jsem zablokoval
keramickým kondenzátorem 100nF. Na spodní stranu
desky jsem na pin 26 (GND) přiletovat emitor
tranzistoru a z báze odpor 100K přímo na pin 34
desky.
Načež jsem vzal nějaký kus kšandy s 20ti vodiči
a přiletoval jsem jí z jedné strany k desce,
tranzistoru a broukovi a ze strany druhé k 2.5"
konektoru, který jsem pak připojil k 2.5"
200MB HDD přesně podle schématu na webu. Napájení
(piny 41-44 HDD) jsem přivedl z konektoru SHARPa pro
napájení plotteru. (Takže teď je z něj kromě 5V
3.5" FD napájen i HDD.
Nabootoval jsem z FD, FDISK mi nadetekoval HDD, udělal
jsem 2 partition, naformátoval, spustil BIOSLOAD a
NIC NIC NIC! Teda ne, ze by vůbec nic, ale NIPOS
nenaběhl do promptu. Naopak tvrdošíjně hlásil
chyby DISK SELECT ERROR a READ/WRITE ERROR. Nechápal
jsem proč. Zapojení fungovalo, BIOSLOAD při startu
na HDD šáhl (což jsem slyšel i viděl podle LED
diody, kterou jsem k HDD připojil (mezi +5V a pin
HHD číslo 39 přes odpor 560ohm) abych měl přehled).
Znova jsem proměřil cele zapojení a znova stejné
chyby. Zkusil jsem i WRITE a READ testy v FDISKU a vše
vypadalo v pořádku. Zkusil jsem i 2 jiné HDD, ale
výsledek stále stejný.
Tak jsem poprosil o radu Zdeňka a následně i
Marka a jako jedna z prvních věcí, poté, co jsem
řekl jak mám HDD připojen mi bylo doporučeno
zkusit propojit všechny země (GND) v IDE kšandě
(mezi HDD a SHARPem). V HDD jsou všechny GND piny
propojeny, ale na stranu SHARPA vedla zem jen jedna
:-( Tož jsem zahodil svojí 20ti žilovou kšandu a
sehnal jsem si kšandu originál 40žil IDE k
3.5" IDE HDD a redukci pro 2.5" HDD. Napájení
HDD je přímo z redukce na 5V SHARPa pro plottra.
Druhý konec 40ti žilové IDE kšandy jsem přiletoval
na desku (rozuměj "Interface"). A to tak,
že země (GND) z IDE kšandy jsem přiletoval na
piny 9 a 26 desky s Interfacem. Bylo to podstatně blíž
než abych je tahal až na piny 43 a 44. Pak jsem ještě
na desce pin 9 a 26 pro jistotu proletoval i když už
to asi bylo zbytečné - jsou proletované na
motherboadru SHARPa i s mnou nevyužitými 43 a 44. Vše
jsem zapnul, spustil jsem RELIABILITY test a hle, vše
krásně a bez chyb běhá. Předtím mě to při spuštění
tohoto testu vypisovalo všechny sektory jako FAILED.
A pustit jej, to byla vůbec první rada, co jsem od
Marka a Zdeňka dostal. Předtím jsem zkoušel jen
WRITE a READ jednoho sektoru a to prošlo. Pak už
jsem se jen snažil HDD vecpat dovnitř SHARPa, ale díky
ostatním úpravám se mi tam již nevešel. Tak holt
bude vedle FD venku - ještě že má SHARP tak krásně
děravý kryt :-) A snad časem disku dopřeji i
krabičku... Pod logo SHARP do větracího otvoru
jsem si dal LEDku, abych viděl, kdy se s HDD
pracuje. Je to ta tmavě červená "hnida"
za klávesou F2 na čelním pohledu na můj MZ-800.
Doporučení na závěr pro další stavitele
Interface - použijte plnou (nejlépe originální)
IDE kšandu a hlavně propojte všechny země!!! Když
jsem si pořádně prohlédl, kde jsou v té kšandě
vedeny, tak jsem uznal, že konstruktéři IDE kabelů
- kšand dobře věděli, kde mají proložit kabel
zemnícím vodičem, aby nedocházelo k rušení při
přenosu. Ještě bych chtěl Zdeňkovi i Markovi
touto cestou poděkovat za to, že jsou ochotni obětovat
čas tak geniálně navrženému stroji, jakým byl a
stále je SHARP MZ-800. Byť již je dnes rychlostí
a možnostmi překonán PC klony. Ale jeho architektura
by měla být základní učební kapitolou všech
dnešních PC návrhářů...
